Show Email

Tělo:

Žijeme v hluboké západní totalitě!!!

----------------------------------------------------------------------------

Vážení, 

   přečtěte si také těch pár dole uvedených odrážek o Rusku a zamyslete se,

proč a jaký je to vlastně dnešní rozpor (mimo jiné) mezi Ruskem a "západními

státy", rozuměno Západní Evropou (EU) včetně USA. 

   Začnu USA. Je to vlastně většina světadílu, jehož "obsazování" bylo po

jeho objevení "až v r. 1492" velmi různorodé a složité. Úplně nakonec se ale

poprali dva hlavní predátoři, Francie a Anglie a vznikl "nový spolek států -

USA". 

 

   De facto ale vznikl tento spolek na cizím, ukradeném  území, kde bylo

prakticky totálně, cíleně vyvražděno a spolu s přivezenými nemocemi vyhubeno

původní, domorodé obyvatelstvo, neboli, odehrála se poměrně dlouhá, největší

genocida v historii lidstva. Na území dnešních USA žilo odhadem 5–10 milionů

původních obyvatel (někdy se uvádí podle nových výzkumů i až 18 milionů).

Nebo snad znáte na tomto dnešním území s federálním uspořádáním nějakou

indiánskou republiku se svojí vládou? Alespoň jednu? Mluvím stále o USA.

Kolik původních domorodců tam vlastně přežilo do dnešních dnů a nejsou snad

ty zbytky ještě uzavřeny někde v nějaké rezervaci ?  A jaká je snaha

dnešních představitelů USA alespoň o jakousi revitalizaci původních,

domorodých národů, vzkříšení jejich jazyků, kultury a historie?  

   Přitom v dnešním Rusku podle sčítání lidu (2010) žije přes 190 etnických

skupin (největší jsou Rusové ~80 %, Tataři, Ukrajinci, Baškirové, Čuvaši,

Čečenci, Arméni, Avarové, atd.). A právě v dobách SSSR byla u všech těchto

etnických skupin na základě většinových, ústně předávaných kulturně-

historických poznatků vytvářena i jejich písemná historie spolu se záchytem

původního, kmenového jazyka. Informací lze dohledat dostatek.

 

   A nyní k Evropě, potažmo Evropské Unii. Jedenáct jejích států obsadilo v

minulosti po světě jeho různé další části a státy, díky kterým získali

kolonisté nesmírné bohatství na úkor původního obyvatelstva těchto kolonií.

Koloniální systém sice v minulém století formálně zmizel, ale byl nahrazen

neokoloniálními praktikami některých vytrvalých "zájemců" (rovněž států EU,

ale teď prioritně USA) s využitím násilí zjevného i skrytého a korupce

nevídaných rozměrů.

    Porovnejte si, prosím, pár těchto přiložených údajů, poslechněte si

potom v TV zprávy našeho mainstreamu o tom, kdo koho, kde a kdy napadl a

zkuste si udělat ve své hlavě pořádek v informacích z vlastní znalosti

historických událostí, které jsou našimi politiky den ode dne stále

násilněji překrucovány.

----------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------

? Evropské koloniální mocnosti, které jsou členy EU (včetně VB do roku 2020)

 

Stát

Hlavní kolonie / državy

Poznámka

Portugalsko

Brazílie, Angola, Mosambik, Kapverdy, Goa (Indie), Východní Timor

Jedna z nejstarších a nejdéle trvajících koloniálních říší (15.–20. stol.)

Španělsko

Mexiko, Peru, Kuba, Filipíny, Portoriko, Západní Sahara

V 16. stol. největší říše světa

Francie

Alžírsko, Maroko, Tunisko, Indočína (Vietnam, Laos, Kambodža), Madagaskar,

Senegal, Karibik, Polynésie

Dodnes drží zámořská území (Guadeloupe, Martinik, Réunion aj.)

Nizozemsko

Indonésie, Surinam, Nizozemské Antily, Jižní Afrika (Kapsko)

Silná obchodní koloniální mocnost 17.–18. stol.

Belgie

Kongo, Rwanda, Burundi

Kolonizace až od 19. stol., nechvalně známá brutalita v Kongu

Itálie

Libye, Eritrea, Somálsko, krátce Etiopie, Dodekanés (Řecko)

Koloniální mocnost až od konce 19. stol.

Německo

Německá Jihozápadní Afrika (Namibie), Kamerun, Togo, Německá východní Afrika

(Tanzanie), část Papuy-Nové Guineje

Kolonie ztraceny po 1. světové válce

Rakousko (Rakousko-Uhersko)

krátce Nicobarské ostrovy (Indie), pevnost v Eritreji (Massawa), pronájem

přístavu v Guatemale

Nemělo klasickou říši, spíše menší pokusy

Dánsko

Dánská Západní Indie (dnes Americké Panenské ostrovy), část Ghany

(Zlatonosné pobřeží), Grónsko, Island, Faerské ostrovy

Grónsko a Faerské ostrovy dodnes patří do Dánské koruny

Švédsko

Nové Švédsko (USA – Delaware), ostrov Svatý Bartoloměj (Karibik), krátce

Guadeloupe

Spíše epizodní koloniální mocnost

Velká Británie (do 2020 v EU)

Indie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, většina Afriky, Karibik, Střední

východ

Největší koloniální říše v dějinách, „nad Britským impériem slunce

nezapadalo“

 

 

PROČ VŽDY RUSKO?

 

Jsme na prahu něčeho velkého.

Jedni říkají...třetí světová válka.

Jiní, že vlastně ta druhá ještě neskončila.

A opět je to Rusko, které stojí v epicentru všeho.

Ne náhodou.

Ne z rozmaru.

Ne pro hranice, které jsou jen záminkou.

Ale proto, že Rusko je poslední velkou překážkou pro ty, kteří chtějí úplnou

kontrolu nad světem.

 

Dějiny nejsou chaotické – dějiny mají vzorec

 

Stačí se podívat na posledních 600 let:

 

1480 - Rusko se osvobozuje zpod Zlaté hordy (mongolské nadvlády) a stává se

nezávislým hráčem.

1612 - cizí vojska v Moskvě, pokus o rozbití zevnitř - selhán.

1812 - Napoleon, největší evropská vojenská mašinérie té doby, padá ve sněhu

ruské země.

1917–1921 – revoluce, chaos, 14 zahraničních armád v Rusku. Ani to

nestačilo.

1941–1945 – Hitlerova říše jde zničit Slovanstvo. Rusko opět drží linii a

otáčí válku.

1991 – dnes – zdánlivý pád. Potom obklíčení: ekonomické, informační,

kulturní.

 

A dnes? Nová maska, stará strategie.

 

Je to vždy stejné:

Každé století nový útok na Rusko.

Každý útok pod jiným jménem.

Ale cíl tentýž: zničit, rozložit, ovládnout.

Proč právě Rusko?

Není to jen o území. Ani jen o ropě. Ani o politice.

Jde to hlouběji.

Rusko se totiž odmítá podřídit systému, který činí z člověka jen bezduchý

prvek ve stroji.

Rusko má paměť. Má víru. Má půdu, kterou brání a hodnoty, které nezradí.

I když není dokonalé... nikdy nehrálo hru někoho jiného.

To je v dnešním světě největší zločin.

A zejména Rusko má vše, co potřebuje: obrovské přírodní bohatství, vodu,

půdu, energii, průmysl, vlastní kulturu a identitu, proto nemusí dobývat ani

krást.

Není to o jedné zemi. Je to o principu.

Jednou se jmenuje Britské impérium.

Jindy Hitlerova říše.

Pak NATO neboli „liberální řád“.

Ale cíl je stále tentýž:

Rusko jako nezávislý pól moci musí zmizet.

Ne proto, že by ohrožovalo svět. Ale proto, že bez Ruska už nebude

protiváha.

Bez protiváhy nebude rovnováha.

A bez rovnováhy přichází totalita.

Kdo chce vidět, ten vidí.

Není třeba věřit všemu, co se píše.

Není nutné rozumět všem dějinám.

Stačí vnímat, jak se opakuje totéž.

Jako stejní hráči, v různých dresech, vždy míří na totéž místo.

Stačí si pospojovat body:

Proč je Rusko vždy špatné bez ohledu na to, kdo ho vede?

Proč všechna západní média mluví stejným hlasem?

Proč se pravda dusí, maže, zesměšňuje?

Protože se bojí. Ne Ruska jako země, ale Ruska jako myšlenky.

Jako poslední hráze vůči systému, který si myslí, že může všechno, pokud

zlomí i toto.

V hloubce srdce to mnozí cítí.

Možná to není populární, ale v srdci to cítí každý, kdo má ještě srdce své a

ne vypůjčené.

Že Rusko není jen země. Je symbol. Je obránce.

Ne ideál - ale nutnost.

A co teď?

Nyní je čas nepanikařit.

Nyní je čas neohýbat páteř, ale hlavu držet vzhůru.

Protože Rusko opět přežije. A opět zvítězí.

Ne z pomsty.

Ne z touhy po moci.

Ale z principu, že svět, kde se zničí pravda a suverenita, není svět, ve

kterém se dá žít.

Proto Rusko stojí. A proto zůstane.

Ať se děje cokoli.

Kdo miluje pravdu - ten ji zná. Nepotřebuje vysvětlení.

A kdo se jí bojí - ten už prohrál.